Krátké básně vysoké umělecké hodnoty

1. června 2015 v 20:20 |  jiskry
Neslýcháno!
Každý ráno
snídá moje holka
vařenýho čolka

Chtěl bych po tvým hrobě hopkat
s buldozerem značky Bobcat

Má láska je ženy kousek
protože jí hodně housek.
A že já jsem chlapa kus,
zalezem si pod ubrus.

Ptal jsem se Esterky,
jestli má breberky.
Hned mi dala přes papulu,
co prej si to dovoluju,
že má jenom škvora.
To jsem to zas zvoral!

Na včerejší pitce
dvořil jsem se Jitce,
jenomže jsem trošku přebral,
takže mi ji kámoš přebral.

Vojto,
doj to!

Já mám holku Vlastu,
co je celá z plastu.
Má bejvalka Tereza
byla celá z železa,
ale moc jsem na ní ani nelez,
jelikož nebyla nerez.

Políčil jsem na štiky
deset kilo paštiky,
jenže byla husí,
což se rybám hnusí.

Buď tak hodná, milá Ester,
umlkni a jez tér.

Slon mi strčil chobot
zničehonic do bot.
Cítil jsem se velmi zklamán,
když mě potom probod klama.

Básník Karel Plíhal
denně s múzou líhal.
Proto vždycky pod peřinou
se z něj rýmy jenom řinou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bez šlehačky bez šlehačky | 1. června 2015 v 23:01 | Reagovat

Jen škoda, že tam nebylo víc prázdných stránek..

Plíhal je egoista! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama