rozmazaný Filip

31. října 2014 v 19:19 |  brepty
Není to hezkej příběh, ale co byste taky v tomhle všivým světě chtěli. Je to pohádka o tom, jak jsem se do týhle branže dostal a ne, Sněhurka v tom fakt nevystupuje, i když by do toho chaosu zapadla, jako drobáky do gauče. Přišel jsem k tomu stejným způsobem, jako ke smyčcovejm nástrojům přicházej týpci s bílou hůlkou a černejma dioptriema.
Začalo to v tom praštěnym roce, kdy všichni byli udělaný do Kindervajec jako Afričani do lahve Coca-coly. Já zrovna makal v tý Kindervejcárně, páč jsem chtěl vidět čokoládovou slepici, ale i tenhle sen se mi rozplynul jako sněhulák v Brazílii.
Lepil jsem k sobě ty sladký skořápky, když ke mně přišel chlap jako horskej masiv a povidal: "Chce tě vidět Donell, brachu."
Zbled jsem jako prádlo nepraný v Perwollu. Donell byl největší kápo v cukrovinkovym průmyslu, křivej jako chůze alkoholika nad ránem.
"Co mi chce?"
"To ti řekne sám, ale můžeš si bejt jistej, že o koťátkách se bavit nebudete."
Ani trochu se mi to nelíbilo, ale dolepil jsem poslední vajíčko a šel s ním. Doved mě do Donellovy kanceláře o dva bloky dál a pak se zdejchnul. Měl pravdu, o koťatech jsme se teda nebavili. Jenom o lízátkách.
Seděl jsem v tom jeho polstrovaným křesle zařezanej jako andělíček na betlému a poslouchal jeho monolitickej monolog.
"Mám v pácu něco, z čeho si ty vajíčkárny nadělaj do gatí. A čokoláda to nebude." A začal mi vykládat zázračnej recepis na lízátka, po kterejch se měli ty caparti utloukat. Měl to v hlavě srovnaný asi jako v Hirošimě na konci léta, ale nápad to byl milionovej. Jenom mi nebylo jasný, proč do svýho plánu, ďábelskýho jako jalapeňos, zahrnuje zrovna mě.
"To je sice sladký jako v medu máčená kremrole, ale co s tim mám co dělat já?"
Na to Donell neměl odpověď. Nejspíš proto, že měl najednou v čele díru jako hlubinnou studnu na Sahaře. Začal jsem bejt fakt pěkně dožranej, protože krev smíchaná s čokoládou se na hadrech drží víc než romantický pindy na žebříčku bestsellerů. A nemám rád, když mi uprostřed obchodního jednání zastřelej partnera.
Bylo mi jasný, že jestli se nevypařim, budou mi to chtít přišít, ale nemoh jsem se prostě jenom tak zdekovat. Něco tu nehrálo. Okno měl zavřený a výstřel přišel zpoza něj. Ten, kdo ho vypálil, byl pořád v místnosti a zřejmě musel bejt dost malej na to, abysme si ho tam nevšimli.
Smysly napnutý jak kšandy zákazníka fast-foodů, vycouval jsem pomalu z místnosti. Stačil jsem si ještě všimnout, že koberec je plnej chlupů jako hrudník gorily horský. Nevim, proč to do mě taky nenašil, možná mu vypadlo šitíčko, ale v tu chvíli jsem se nad tim rozhod moc nepídit a radši rychle vypadnout.
Potom co jsem si to urovnal nad hrnkem kafe silnějšího než pohyby litosférickejch desek, jsem zavolal na benga.
"Děláte ještě konkurz na hlavního podezřelýho v kauze Donell?"
"To vás nemusí zajímat."
"Ale může. Měl bych pro vás žhavýho kandidáta."
Doved jsem ty maníky do lesa, kde z jedný díry čouhaly uši jako listy san franciský palmy. Vytáhnul jsem za ně králika ve žlutym tričku, co mával ještě horkou bouchačkou. V podsvětí mu říkali Neskvák a policajti byli nadšený jak slimáci v okurkovým záhonu, že ho konečně lapli. Ukázalo se, že Neskvák měl podnik s čokokřupkama a kdyby Donell prorazil s lízátkama, byl by na tom ten králík hůř než jednonohá vačice na dálnici.
Bylo mi z toho dost špatně. Rozhod jsem se, že už nechci pracovat s nikým, kdo má něco společnýho s cukrem a zařídil jsem si detektivní kancl. Zločiny jsou stejný, jenom bez těch sladkejch řečiček.
A může se to zdát zvláštní, ale tenhle případ byl v porovnání s těma, co následovaly, až podezřele nudnej, asi jako pastor uprostřed strip-baru.

Jo a ty hadry mi nakonec nepustily.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bez šlehačky bez šlehačky | E-mail | 9. listopadu 2014 v 17:53 | Reagovat

Byla jsem napnutá jak kšandy zákazníka fast foodů, kdy dojde na tu zrakovou vadu, kterou přirozeně slibuje název. Dočetla jsem až do konce a jsem rozhořčena. :D Proto bych, abychom předešli balamucení zákazníků, navrhovala změnu názvu na Umazaný popřípadě Zmazaný Filip což lépe vyjadřuje i přesah celého díla, čili propagaci pracích prostředků
Amen :D

2 mechanickaokurka mechanickaokurka | E-mail | Web | 9. listopadu 2014 v 19:40 | Reagovat

[1]: Je vidět, že jsi to nepochopila o nic víc, než dikobraz čínský jízdní řád. Pro lepší pochopení doporučuji shlédnout instruktážní film Mazaný Filip.
Kámen :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama