Utíkej!

2. června 2014 v 21:21 |  brepty

Jim koláč a je mi dobře. Nejdřív jsem okousal okraje a teď mi v ruce zůstal makovej ostrůvek. Mám opatlaný prsty, ale to nevadí. Koláč je dobrý. Makovej. Makový já rád. S tvarohem jsou taky dobré, ale makový jsou lepší. Povidla rád nemám. Od těch už jsou ruce opatlaný moc. A pusa taky. Nejlepší je mák.
Kouká na mě holub. To oni většinou dělaj. Koukaj. Myslej si, že je nevidim, jak se koukaj, ale já je vidim dobře. Chtěli by můj koláč, potvory. Ještě dvakrát si kousnu. Tak na, vemte si to teda.
Olíznu si opatlaný prsty a otřu je do kalhot.
Kouká na mě pani. To je jako s těma holubama. Taky si myslí, že nevidim, jak se kouká, ale já ji vidim dobře. Dal bych jí taky koláč, ale už žádnej nemám. Stejně by si asi nevzala. Ale mě to nevadí. Ať se kouká. Pája stejně vždycky říkala, že když na mě lidi koukaj, tak si nemusej myslet nic negativního. Jakože špatnýho. Kuncl to říkal taky, ale hlavní je, že to říkala Pája.
Holubi už ten koláč úplně rozzobali. A když teď viděj, že už nic nemám, jdou se zase koukat na někoho jinýho.
Pani se zvedá z lavičky a jde pryč. Asi říct nějaký jiný pani, že viděla Foresta. Jakože Toma Hankse. Tak mi totiž říkaj, někdy. Někdy mi taky řikaj jinak, ale mě se víc líbí Forest. Ještě víc by se mi líbilo, kdyby mi řikali, že jsem jako Amélie nebo Walter Mitty. Jenomže ten měl tu manželku. A taky ty fantazie. Ty já nemám. Někdy se snažim je mít a dělám, jakože je mám, jakože třeba letim letadlem nebo tak, ale nejde mi to. Ale líbilo by se mi to, to jo.
Taky by se mi líbilo mít manželku. Jezdili bysme spolu na piknik a mohli bysme dělat tamty věci. Třeba Amélie by se mi líbila. Pája by se mi líbila ještě víc, ale ta nechtěla. Hlavně tamty věci nechtěla. Jakože jsem pacient a že se to nesmí. Tak aspoň ta Amélie. Byli bysme hezkej pár. Forest a Amélie.
Mám nový hodinky. Ještě mě trochu tlačej, ale já si zvyknu. Ukazujou 15:23. Skoro půl šestnáctý. Jakože čtvrtý. Už nemám žádnej koláč a tak jenom koukám. Kouká na mě kluk. Má plechovku s Colou, kšiltovku a kouká na Foresta. Jakože na mě.
Určitě si o mě nemyslí nic negativního. Kouká na mě a říká si, že mám pěkný hodinky. Jo. To si řiká. Pořád kouká. Nelíbí se mi to. Dělám, že na něj nekoukám, ale on kouká pořád. Má velký oči.
Proč na mě kouká? Ať si kouká někam jinam. Usrkává z plechovky a pořád se na mě kouká, pořád, pořád kouká, pořád. Nekoukej na mě, ty syčáku! Já nejsem žádnej Forest, nekoukej na mě. Už se na něj taky koukám. Jsme dospělej, musí mít ze mě strach.
Kouká dál. Zahazuje plechovku a pořád kouká a ukazuje mi prostředníček. Prostředníček.
Už nekouká. Jde pryč a mluví s dalším klukem, že jako viděl Foresta, jakože mě. Ale ne. Foresta ne. Retarda. retarda viděl, já nejsem žádnej Forest, neumim běhat ani hrát pimpong a nejsem ani Walter Mitty, jsem retard, retard, retard, retard. A oni to vědí, vědí to. A říkaj si to a koukaj na mě. Nelíbí se mi to. Ne, ne, ne, ne, vůbec se mi to nelíbí, nekoukejte na mě. Ale oni se koukaj, myslej si, že je nevidim, jak se koukaj, ale já je vidim. Všechny.
Vstávám, neni mi dobře, musim pryč. Neni mi dobře. Všichni se ale koukaj, všichni. I holubi se koukaj. Tlustý holubi, co sežrali můj dobrý koláč. Kopu po nich, ale uhejbaj. "Pocem, holube!"
Všichni koukaj, koukaj a smějou se. Všichni se smějou. Jdu pryč. Neni mi dobře. Utíkám, utíkám pryč.
"Utíkej, Foreste, utíkej!"
"Já nejsem Forest, já jsem retard! Jsem retard, retard, retard!"

Já jsem nechtěl. Vážně ne, já přece nechtěl, to ne, to ne. Když on se na mě pořád koukal a koukal a křičel…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama