I. - Brambory

9. března 2014 v 19:19 |  Příběhy z Bezullisu
Poznámka - Toto by měla být první z mnoha povídek ilustrujících dění ve fantasijním městě jménem (alespoň dokud nevymyslím lepší název) Bezullis.

Jasin pozoroval můru kroužící kolem louče a jedl bramboru vařenou ve slupce. Bylo mu dobře. Nepršelo, a vysoké dřevěné domy bránily ostrému větru proniknout do jeho hadrového hnízda. Dobře udělal, když se dnes vypravil do Starostavů. V téhle části města fungovala i kanalizace, která držela většinu krys pod dlažbou, takže s nimi nemusel soupeřit o své brambory.
Nahlédl do svého pytle a kochal se pohledem na zbývající žluté hroudy. Můra přiletěla příliš blízko k plameni a jeho žár ji nejdřív proměnil ve světlušku a potom v mrtvolku. Normálně by Jasina zklamalo, že si ohňostroj nechal ujít, ale dnes měl opravdu dobrou náladu. Vytáhl další bramboru a zakousl se do ní. Nebyla úplně dovařená a chutnala trošku nakysle, ale i tak to bylo jeho nejlepší jídlo za posledních pár dní. Snědl ještě další dvě brambory a zbytek si nechal na zítřejší snídani.
Byl v jedné z postranních uliček, kde po ránu nebýval velký provoz, takže pokud na něj služky při ranním úklidu nevylijí z okna splašky, mohl by si klidně pospat. Stejně nemá proč a kam spěchat. Opřel se zády o trámoví domu a ospalýma očima sledoval plamen louče, jestli se k němu nepřiblíží ještě nějaká další velká můra a pomalu usínal. Zdálo se mu o bramborách.
Jasin si skutečně pěkně pospal. Předešlý den, kdy poprvé zkusmo vyrazil do Starostavů, se mu naskytla výjimečná příležitost, když zadní dveře do kuchyně jednoho z těch velkých domů zůstaly otevřené a nehlídané. Ve velkém hrnci tam ležely brambory vřené ve slupce a než se vrátil kuchyňský pacholek a vyhodil, stihl si jich do vaku nacpat celou náruč.
Slunce stoupalo a ozařovalo břidlici, cihly i trámy Starostavských ulic. Jasin ležel opřený o trámy a nevěděl, že se to předtím hrabal v kuchyni nového pobočníka vévody. Stejně tak nevěděl, že některým lidem, se tento pobočník zdál až příliš… zvědavý. Nevěděl ani to, že tito lidé disponovali látkami, které zajistili, aby už zvědavý nebyl. Popravdě řečeno, Jasin v tuto chvíli nevěděl vlastně vůbec nic.
Z okna velkého, dřevem obloženého domu se vyklonila služka a vylila Jasinovi na hlavu čerstvé ranní splašky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Iva* Iva* | Web | 21. března 2014 v 21:06 | Reagovat

Odceňujem predovšetkým tvoj osobitý štýl :) Bolo to svojské a vtipné. Viď napríklad, ešte nikdy som nezažila že by niekto nastrkal toľko brambor do jedného textu :D
Rada si počkám na ďalšiu poviedku, už len preto, že som zvedavá akú úlohu má Janis v celom tom tvojom fantazijnom meste.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama