Prosinec 2013

Existence

30. prosince 2013 v 15:00 výšplechty
Na struny trávy hraje slunce
a vůně našlapují zlehka,
aby hudbu neplašily.
Přes zavřená víčka slyším barvy smát se.
Zvedl bych je, ale jsou tak těžká…

Ležím a vím, že žiji.

Tma je natažená,
se smutkem se miluje
a plní vesmír horkým dechem.
Chladná noc je vášní roztříštěná,
horkem, jež hořkost slibuje.

Pláču a vím, že jsem.

Stojím a cítím větru lem,
stojím nad hlubinou a hloubku piji.

Jsem.

Žiji.

Trávící soustava mouchy

27. prosince 2013 v 18:00 výšplechty
Kam mizí sny?
kam mizí barvy a hudba a svět?
kam mizí smích a kam mizí pláč?
skok, plachtění a let?

Kde se bere věk?
a kde se bere povinnost a řád?
kde se berou cizí lidé, čísla úkoly?
A kde touha a po touze hlad?

Na skle moucha duhová
světlem a tmou létá
sosákem žere lesk a mládí
z ní vycházejí únava a léta

Don Miguel Ruiz - Štverka dohod

23. prosince 2013 v 20:02 knihomolovo krmivo
Už dlouho jsem nenapsal nic o mé literární stravě a je na čase to změnit. Jsou Vánoce, svátky klidu, míru, shonu, paniky, závisti, stresu, peněz a konzumu. Sníh je navíc pořád v nedohlednu. Abychom z té sváteční nálady nezešíleli, je třeba zpomalit. Zastavit se, nechat čas plynout, všímat si nevšedně všedních věcí, které ve všední všedny ignorujeme. Nevšímat si matky, která hysterčí kvůli úklidu, jen sedět, dýchat a koukat do blba.
Takovouhle náladu, pokud jí dosáhnete, není radno promarnit nějakou činností, ale ono to stejně nejde na moc dlouho, protože po chvíli zjistíte, že se ve vás za ten krátký čas nicnedělání nahromadila spousta energie a vy musíte začít s něcoděláním, jinak se rozprsknete. V tu chvíli je to nejlepší, co můžete udělat, vynalézt nový zdroj energie nebo lék na rakovinu. To se vám ale pravděpodobně nepovede, takže můžete pokračovat na druhou nejlepší věc, kterou můžete v danou chvíli udělat, a to vzít do ruky knížku Čtyři dohody a ponořit se do ní.

Stvořit

23. prosince 2013 v 16:00 výšplechty
Stvořit
něco
něco víc
něco, co vzlétne a zahoří
něco, co z plných plic
budou řvát ožralí magoři
ve chvílích inspirace

stvořit
něco
něco víc a víc než to
něco, co podá rozhřešení
všemu co přišlo, odešlo a bude smyto
něco, co dodá křídla snění
aby vzlétlo

stvořit
něco
až na dřeň a ještě hlouběji
něco z duše a z krve uhnětené
něco ze sebe a ze svých nadějí
něco ze strachu a lásky vytoužené.
Snad pravdu, snad něco víc...

Historie zpěvu

21. prosince 2013 v 18:20 výšplechty
Tisíce básníků
a stovky mistrů slov
složily milion veršíků
do spořádáných strof

tisíce básníků a stokrát ještě více
hořely plamenem přži zmírající svíčce
a zpívaly svou tužkou svůj bol do noci
a zpívaly zažloutlým papírům o sladké bezmoci

a ozvěna toho zpěvu
doznívá a tančí dál
kde slyšena, tam probouzí něhu,
kdo slyší ji, sám by žalm svůj hrál

a tak hraju, tančím, zpívám
(ač tisíce básníků svedly by to lépe)
kdykoli se do tvých očí dívám,
kde dosud slyším zpěvy stoleté

Osmnáct

18. prosince 2013 v 17:00 žblebty
Není zrovna jednoduché být osmnáctiletý. Mám s tím už několikaměsíční zkušenost a můžu vám tak potvrdit, že to přináší spoustu problémů.

Pole

12. prosince 2013 v 17:00 výšplechty
Vlnobití vlčích máků,
ječmene a heřmánku
bouří pod letkami ptáků
a pod stádečky červánků.

Lehounce a se zpěvem
našlapuje nožka bosá,
zlehka tančíc s ječmenem.
Z rudých kalíšků se zvedá rosa.

Tam a tady

8. prosince 2013 v 17:25 výšplechty
Čas pluje hustou nocí
jako moucha hrachovkou.
Elektrické spotřebiče vrčí.
Můra sedá na hvězdu.

Venku za sklem padá můra z hvězdy
a ta se vrhá za ní.
Uvnitř, za sklem, zakrývá tma střepy -
vše, co zbylo z milování.

Oficijelní omluva

7. prosince 2013 v 22:15 organizační poznámky a texty ryze informativního charakteru
Dámy a pánové, dovolte mi prosím, abych se jménem celého širokého organizačně-tvůrčího týmu omluvil za naši dlouhodobou nečinnost. Je mi jasné, že mnozí z našich dvou pravidelných návštěvníků trpěli nedostatkem duševní stravy a pokusíme se tento hanebný poklesek napravit.
Jménem celé naší redakce Vaše
mechanická okurka