Živote, ty děvko proradná

8. října 2013 v 18:00 | můj táta |  výšplechty
Výjimečně sem dávám výtvor odjinud, než z mé skromné zahrádky. Toto je první a jediná báseň mého táty a je vskutuku grandiózně dekadentně symbolistní.

Snad je to k pláči
Že čím víc chlípný chtíč
Svou housku v moči denně máčí,
Koně lžou.
Čím víc, tím líp.

Máme snad však proto
Jíst prožluklé maso zpuchřelých opic?
A sát krvavě žlutý hnis
Z těl chcíplých tasemnic
A potom položit svůj starý hřib
Na nahá břicha těhotných ryb?

Dost!
Teď musíme už vyrůst z dětských plín
A ne snít o opojné vůni vzdálených prasečin.
Radš s živočišnou rozkoší
Chcát na půvabné blizničky kopretin.

Já sedím nahý na skále a pláču.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama