KAREL ČAPEK

11. května 2013 v 20:42 |  knihomolovo krmivo
Povinná četba je nuda. Je to dlouhé, nudné, rozvleklé a hlavně povinné. Co se ovšem mě týče, alespoň v jednom případě to neplatí.


Karel Čapek na seznamy povinné četby zahrnován je. Ale neprávem. Jeho knihy (většinou) nejsou ani nudné, ani rozvleklé. Připisuji to tomu, že působil jako novinář - fejetonista. Něco z tohoto krátkého vtipného žánru si přenesl i do svých vážných knih. Jeho knihy jsou schopny vyvolat mrazení v zádech, jsou plné myšlenek, jsou o závažných věcech, ale přesto nenudí.
Hlavně se mi ovšem na Čapkovi líbí jeho přístup k lidem. Podle mě se to nejlépe dá popsat takto: Každý člověk ho fascinoval, viděl na něm všechny dokonalosti i nedokonalosti, jeho postoj k věcem a pohled na ně, a lidi obecně miloval. Ale lidstvo jako celek ho sralo.
Navíc jeho postoje, názory a jeho hra se slovy, mi jsou většinou tak blízké, jako by to vše vycházelo ze mě, jenom v dokonalejší, vybroušené formě.
Klaním se mu.

Seznam přečteného:
Boží muka
Trapné povídky
Kritika slov
Továrna na absolutno
Krakatit
Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
Marsyas čili na okraj literatury
Kniha apokryfů
Hordubal
Válka s mloky
Lásky hra osudná
Loupežník
R. U. R.
Ze života hmyzu
Věc Makropulos
Adam stvořitel
Bílá nemoc
Matka
Italské listy
Anglické listy
Výlet do Španěl
Popdovídky
Hovory s TGM
První parta
O věcech obecných, čili zóon politikon
Tichý hlas
V zajetí slov
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama