Duben 2013

Zeměplocha, z tebe plocha

30. dubna 2013 v 15:55 knihomolovo krmivo
Terry Pratchett. Terry pratchett. Terry Pratchett!!!
Toto jméno je pro mě něco jako pro křesťany Ježíš Kristus, pro třináctileté holčičky Justin Bieber a pro ty divné kluky, co vypadají jako kalkulačka s brýlemi, Albert Einstein.
Modla. Je to totiž stvořitel úžasného světa Zeměplochy a autor čtyřiceti knih o ní.
O co jde?

O rubrice

30. dubna 2013 v 15:38 knihomolovo krmivo
Tato rubrika se bude týkat mé vášně... Těch mám mnoho, jako například házení žabek po hladině vodopádu, chytání motýlů v průmyslové čtvrti, či pojídání plesnivých okurek. Avšak tato vášeň je ze všech mých vášnivých vášní ta nejvášnivějšovatější. Jedná se o knihy. Stačí zaslechnout šustot listů a jsem v pozoru, stačí vdechnout vůni nově natištěného textu a už se vznáším dvacet čísel od podlahy. Když jsem poprvé v životě vstoupil do knihkupectví Luxor, začaly mi téct sliny a museli mě vyvést, abych jim neposlintal police.
Stručně řečeno, rád čtu. A tady se dozvíte co.

Hřbitov

27. dubna 2013 v 10:47 výšplechty
Slunce listím prosvítá na rozkvetlou louku
Květiny jsou kamenné a smutkem voní
Vzduchem se nesou vzpomínky a bzukot brouků
A ticho.

Děvčátko v černých šatech
Protrhne ticho dětskou písničkou
Hraje si v kamenných záhonech
A ke každému květu přivoní

A děvčátko seschlé věkem
Zalévá květiny svýma očima
Květiny vonící smutkem
Květiny rostlé z popela

Noc

24. dubna 2013 v 21:57 výšplechty
Je noc. Snáší se ticha křik
a potopa temnot všude kolem.
Jen noc a v dálce topící se vzlyk
dělají společnost duši zmítané bolem.
Snáší se noc a planou nevidomé oči,
kočky mrouskají se někde v dáli,
jako my, když jsme na lásku si hráli
a nevěděli, kam nás život stočí.

Zvučná basa zpívá píseň hloubky,
která hltá oči bdělých
a luna shlíží na toulky
dvou šťastných rozechvělých.
Hvězdy, jak dírky na punčoše noci,
dovádějí v nedohlednu
a má duše zvolna klesá ke dnu,
k propasti, z níž není pomoci.

Snáší se noc jak píseň nekonečná,
co nedozpívá nikdo z nás.
Hlídá naše smutky, stálá, věčná,
zatímco mrouskají se kočky a bručí kontrabas.

Je chytřejší člověk nebo zvíře?

21. dubna 2013 v 20:38 žblebty
Boj o konečnou odpověď na tuto otázku svedly již desítky či stovky argumentů, ať už míněných s nadsázkou, sázkou či podsázkou. Je mi jasné, že já tento boj nevyhraji, chci jenom nastínit, jak by podle mého soudu mohl dopadnout.

Polibek

20. dubna 2013 v 21:21 výšplechty
Jsi moje láska,
jsi první polibek.
Jsi od smíchu vráska
na tvých vroucích rtech,
co chytily a nepustily.
A ve vlnách tvých úsměvů
já, nesmělý a rozpustilý,
si s tebou hraju na něhu.

Básnění

19. dubna 2013 v 21:11 výšplechty
Pro papír, tužku,
pro ten pocit.
Pro vítěznou stužku
a pro cit.
Pro tvoje oči
a můj hlad,
co v srdci mi kručí,
začal jsem verše psát.

Začal jsem skládat
písmena a hlásky
jimž se budeš smát.
Dám do nich květ sedmikrásky,
schovám tam léto, slzy i smích
i plamen, co ve větru se mihotá.
A budeš-li číst v mých básních,
možná najdeš odlesk mého života.

A možná to jsou jen čáry
neuměle poskládané v slova,
co jsou mým neúprosným perem hnány
do svých šiků pořád znova.
Janom čmáranice bez významu
a bez valné úpravy.
A já přitom žiju v klamu,
že umím rýmy sestavit.

Přesto všechno duše moje
se ráda na papír vylévá.
Hezky se na něm rozvaluje,
jak už to u duší bývá.
A díky svým básním
i já ve své mysli krásním
a zpívám si sám se sebou
své přiblbé popěvky,
nesoucí se ozvěnou.

Noc ve Woodle´s

19. dubna 2013 v 21:08 brepty
Steve to prostě nechápe. Ani nemůže. Neví jaký to je... Stojí tady namachrovaně a s jistotou někoho, kdo ví, že má ve všem podstatným navrch. Ale mně je to jedno. Kašlu mu na Woodle´s, ať si říká co chce.
"Vole, vždyť ty nikam nechodíš. Pojď, bude sranda."

Květ

16. dubna 2013 v 22:01 výšplechty
Nesl se vzduchem, nesl květ,
přinášel s sebou vůni lét,
vznášel se a zas padal hned,
až ho vítr do mých dlaní smet.
Snesl se ke mně, snesl květ,
co pro mě snad už dávno kvet
a čekal jen, až bude smět
v mých dlaních zakončit svůj let.
Mám já v rukou, mám já květ,
o jehož plátcích celý svět
začal vznesnou píseň pět,
by v jeho kráse moh´ se skvět.
Voní mi, ach, voní květ.
Snad nebude to jen tak hned,
než ho zláká zas ten let
do jiných dlaní, vůní, lét.

Slavnostní zahájení provozu

16. dubna 2013 v 21:05 organizační poznámky a texty ryze informativního charakteru
Velevážené publikum! Dnešním dnem se naplňuje sen nás všech - na vlny internetu je spuštěn koráb Mechanické okurky! Dovolte mi prosím využít této slavnostní příležitosti k pronesení několika slov. Makaróny, otorinolaingologie, dromedár, sardinka. Topol, eskapáda, ruksak, šlépěj a ruměnec. Hluchavka a listonoš, omáčník! Nástupiště, krápník!!!

Děkuji Vám za pozornost.